Staleté jeskyně na Havaji mohou být klíčem k životu na Marsu. Vědci jsou nadšení

Stovky let staré lávové jeskyně

Ve výzkumu publikovaném v časopise Frontiers in Microbiology odborníci odhalili, že se jim podařilo nové mikroby najít v geotermálních jeskyních, sopečných vývěrech a lávových rourách na ostrově Havaj. Tato místa jsou nehostinnou částí podzemní struktury ostrova jež vznikla před 865 lety. Portál Science Alert upozorňuje, že tam dopadá velmi málo slunečního svitu nebo vůbec žádný, a navíc se v nich můžou vyskytovat toxické minerály a plyny. I přesto se tam nachází takzvané mikrobiální rohože, kterým podmínky neubližují.

Zpěv z hlubin. Vědci zachytili u korálového útesu zvuky, jaké nemají obdoby

Díky vzorkům, které vědci nadvakrát odebrali v průběhu několika let ze sedmdesáti lokalit Havaje přišli na to, že se v jeskyních vyskytuje více unikátních forem života, než kdy kdo čekal. Díky tomu, že výsledky nedokázali spojit s žádným známým rodem nebo druhem, vědci předpokládají, že našli úplné nové mikroby. „To naznačuje, že jeskyně jsou nedostatečně prozkoumané rozmanité ekosystémy,” píší autoři studie.

Spolupráce a konkurence mikrobů

Mezi různými částmi jeskyní byl v přítomnosti mikrobů rozdíl. Ve starších lávových trubicích, tedy v těch ve věku pět set až osm set let, přežívaly rozmanitější populace mikrobů než v mladších či geotermálně aktivnějších lokalitách. Vědci také pozorovali složitější interakce mikrobů. To podle nich může poukazovat na jejich spolupráci.

Planeta Mars.

První rostlina vypěstovaná na Marsu? Vědci již vybrali tu nejvhodnější

Předpokládá se, že skupiny mikrobů potřebují delší dobu na kolonizaci sopečných čedičů a navíc se jejich struktura přizpůsobuje okolnímu prostředí. “To vede k otázce, zda extrémní prostředí pomáhá vytvářet interaktivnější mikrobiální společenstva, v nichž jsou mikroorganismy na sobě více závislé,“ podotkla mikrobioložka z University of Hawaiʻi at Mānoa Rebecca Prescottová. Portál Metro dodává, že fakt, že v mladších lávových jeskyních byli mezi mikroby spíše vzdálení příbuzní, může ukazovat na silnější konkurenci vyskytující se v drsnějších podmínkách. Ta snižuje šanci, že vedle sebe mohou přežít bližší rodinní příslušníci.

Důležitá je komunita

Existují však mikroby, kterým se daří ve všech lokalitách bez ohledu na stáří. Podle vědců mají klíčovou úlohu ve společenství, pomáhají sdružovat ostatní mikroorganismy a tím vytvářet složité ekosystémy. Kmen bakterií Chloroflexi navíc dokáže využít světelnou energii v extrémně tmavých podmínkách a díky tomu ekosystému poskytnout zdroje uhlíku. Na závěry o tom, jakou roli hraje konkrétní mikrob v celém podzemním společenství je však podle odborníků ještě příliš brzo.

Asteroid, jehož dopad zabil dinosaury, mohl mít podle vědců více fragmentů. Kráter po dalším z nich možná nyní objevili na dně Atlantského oceánu. Ilustrační foto

Vědci našli na dně Atlantského oceánu obří kráter. Je důležitější, než se zdá

Jedno je však podle Prescottové jisté. Mikroorganismy je podle ní nutné studovat ve společné kultuře, ne izolovaně. “V přírodě mikroby nežijí izolovaně. Místo toho rostou, žijí a interagují s mnoha dalšími mikroorganismy v moři chemických signálů od těchto dalších mikrobů. To pak může měnit jejich genovou expresi a ovlivňovat, jakou mají ve společenství práci,“ řekla vědkyně.

Jak vypadají mikroby v našem těle?

Zdroj: Youtube

Temná hmota, kterou nelze spatřit okem

Mikroby jsou hned po rostlinách nejdůležitějším producentem biomasy naší planety. Podle portálu National Library of Medicine jsou drobnými živými bytostmi, které lidé nedokáží spatřit pouhým okem. Kvůli své velikosti je vědci dlouhou dobu přehlíželi. V posledních letech se odborníci zajímají více o podzemní mikroby proto, že dokáží přežít v podmínkách velmi podobných těm na Marsu. Stále je však devětadevadesát procent všech jejich druhů neznámých.

Nejnovější výzkum provedený na Havaji jen potvrzuje, jak málo prozkoumané jsou. Kromě vody, půdy a vzduchu se přitom nacházejí také v lidském těle, které je domovem pro miliony z nich. Další výzkum podle blogu Frontiers může napovědět více o budoucím životě na Marsu či přispět k pochopení toho, jak mikroby přeměňují vulkanickou horninu čedič na půdu. 

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here