Šéf gigantu: Značka Made in Germany se bortí, za jádro není náhrada

Německé hospodářství je pro mnohé vzorem a pro Českou republiku je vzhledem k úzkému provázání obou ekonomik nesmírně důležité. Podle názoru, který na konferenci Digital X sdílel šéf Deutsche Telekomu Timotheus Höttges, ale nejsou aktuální vyhlídky na vývoj ekonomiky příliš dobré. A důvodem není ani tak aktuální krize, jako spíš nedostatečný tah na branku.

„Značka Made in Germany dostala zabrat. Popravdě, naše image momentálně trpí,“ prohlásil Höttges. „Když jsem na cestách, dostávám často dotazy ohledně toho, co se to tu děje. Velké projekty nabírají zpoždění, letiště nefungují, dálnice a mosty jsou v dezolátním stavu,“ popisuje pohled na Německo, kterého se mu prý dostává v zahraničí.

Höttges přitom neukazuje prstem na nikoho konkrétního, kdo by nesl za danou situaci vinu. „Nechci urazit nikoho, kdo tvrdě pracuje. Není to ani o kritice politiků. Vždyť oni fungují v systému, který sami částečně nemohou nijak změnit. I my voliči bychom se sami sebe měli ptát, jakou životnost mají některé naše postoje a názory. Často hledáme někoho, kdo za to může. Ale potíže jsou poměrně systémové a mnohem hlubší, než abychom mohli ukázat na jedinou příčinu,“ říká Höttges.

Tou totiž podle něj nejsou události z uplynulého období, které způsobily současnou krizi. Následky pandemie, aktuální energetická krize způsobená politikou Ruska a jeho vpádem na Ukrajinu, vysoká inflace nebo třeba nedostatek kvalifikované pracovní síly jsou jen aktuální symptomy, které samozřejmě musí hospodářství řešit, ale které zároveň nemají „zaslepit“ širší rozhled.

A ten podle Höttgese v Německu trochu chybí. „Opouštíme jádro, aniž bychom měli odpovídající náhradu,“ opřel se Höttges do aktuální energetické politiky své země. „Pracujme pragmaticky, zkusme fungovat s čistou hlavou,“ vyzval v závěru své řeči. V jejím průběhu varoval před tím, že je Německo ohroženo syndromem vařící se žáby. „Když hodíte žábu do vroucí vody, vyskočí. Když ji ale dáte do studené a začnete ji zahřívat, nevyskočí, ani když se voda začne vařit. Zemře,“ připomněl CEO Deutsche Telekomu metaforu.

Německo a německé firmy mohou být podle něj onou žábou právě proto, že chybí jakýsi dlouhodobý plán. „V byznysu pracujeme se třemi časovými horizonty. Jeden až tři kvartály, jeden až tři roky a déle než tři roky. V krizi obzvlášť bychom na ten třetí horizont zapomínat neměli. Jistě, musíme se vypořádat s aktuálními potížemi. Jsou to dodávky energií a jejich ceny. Je to pandemie. Musíme vyřešit, jak pro následující měsíce domácnostem i firmám ulevit. Ale! Zdá se, že jediné, o čem v posledních zhruba pěti letech hovoříme, jsou právě tyto úlevy a formy pomoci,“ postěžoval si Höttges.

Podle něj by se ale měla společnost soustředit právě na to, jak zajistí svůj úspěch do budoucna. „Když to tak nebude, prostě nám v jednu chvíli už nezbude nic, co bychom mohli do různých balíčků pomoci zahrnout,“ kritizuje Höttges.

Digitalizace jako jeden z léků

Jednou z cest, kterou by německá ekonomika na cestě vpřed měla podle šéfa tamního telekomunikačního gigantu zvolit, je digitalizace. Ale ani v té na tom není Německo kdovíjak hvězdně. Na evropském digitalizačním indexu spadlo Německo z 11 na 13 příčku, tedy kamsi do průměru evropské sedmadvacítky. Dobře si podle šéfa Deutsche Telekomu země vede snad jen v oblasti infrastruktury, kde je evropskou čtyřkou. „Jinde ale musíme přidat. V digitalizaci firem, v digitalizaci veřejné správy. A v digitálních dovednostech kvalifikované pracovní síly,“ prohlásil Höttges.

Deutsche Telekom samozřejmě digitalizaci významně podporuje. „Zdaleka ne všechno je dokonalé, ale dosáhli jsme mnohého,“ říká Höttges s tím, že jeho firma investovala od roku 2014 celosvětově do svých sítí (včetně licencí za frekvenční spektrum) celkem 134 miliard eur. Do samotné infrastruktury to bylo jen v Německu 33 miliard eur, ve zbytku Evropy 14 miliard eur a v USA 45 miliard eur. To je podle Höttgese výrazně víc, než jeho konkurenti investovali dohromady.

Německé hospodářství by se ale také podle něj mělo více zaměřit na podporu růstu a mladých firem. Atmosféra v byznysu je přitom spíš konzervativní, Německé firmy jsou zvyklé činit rozhodnutí po velmi důkladném zvážení. To je ale omezuje v investicích do rizikového kapitálu, které se sice logicky pojí s možností selhání, ale také s možnostmi rychlého růstu. „Musíme se umět rychle přizpůsobit,“ vysvětluje šéf jedné z největších německých firem.

Deutsche Telekom je s tržní kapitalizací asi 95 miliard eur v současnosti druhou největší německou firmou vůbec. Žebříčku vévodí s hodnotou přes 100 miliard eur SAP, teprve třetí je s asi 86 miliardami eur automobilový gigant Volkswagen. V celosvětovém měřítku se ale žádná z těchto firem nevejde do první stovky, zatímco třeba Velká Británie, Irsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko nebo Dánsko v ní své zástupce mají.

Höttges tak navrhuje, aby Německo navýšilo své investice do růstu. Namísto jednoho procenta HDP by na ně měla země vydávat alespoň 4 procenta HDP. „Odolnost vyžaduje agilitu. Množství vnějších i vnitřních požadavků neustále roste. Abychom na ně byli schopni reagovat, musíme být jako organizace schopni se přizpůsobit daleko rychleji. A to platí i pro administrativu,“ prohlásil Höttges.

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here