Inspirativn eny Alice Valkrov: Dnes u se vdci nehodnot podle potu publikac

Jako dt vs pr matematika moc nebavila. Jak tedy byla cesta k sticov fyzice, kterou jste nakonec vystudovala?
Jako dt jsem mla zjem spe o biologii. Protoe jsme tehdy bydleli na okraji Olomouce, tak m zajmaly spe kvtiny a zvata. Jene kdy mi bylo 13, tak jsme se pesthovali do centra Ostravy a tam to o prod moc nebylo. Z toho jsem tehdy byla hodn vykolejen. (smch) Tehdy jsem zaala mnohem vc st, maminka mla obavy, e z toho zblbnu. Byla jsem schopn pest i 15 knih tdn. Te jsem sotva rda, kdy petu jednu.

m jste si produ v Ostrav nahradila?
Astronomi.

To se stalo jak?
Vzpomnm si, e asopis ABC ml kampa pro dti k vytvoen raketovch posdek v souvislosti s tm, e se Gagarin dostal do vesmru. A j jsem zorganizovala dv raketovou posdku, se kterou jsme vyrazili smrem ke hvzdrn.

Zaujalo m to tam natolik, e jsem tam pak zaala chodit pravideln, jezdila jsem na praxi do Astronomickho stavu Akademie vd v Ondejov a na expedice pozorovn meteor, kde jsem mimochodem poznala astrofyzika Jiho Grygara. Kolegov m nsledn upozornili na to, e pokud to myslm s astronomi vn, mla bych jt studovat na Matfyz (Matematicko-fyzikln fakultu Univerzity Karlovy v Praze, pozn. red.) a umt dobe matiku a fyziku. Take jsem je poslechla. A musm ct, e to byla opravdu vzva, rozhodn to nebylo lehk studium.

Kdy jste se dostala nakonec k on fyzice?
Ve tetm ronku jsme se mli pihlsit na njakou specializaci. Koketovala jsem s astronomi nebo teoretickou fyzikou, jene na kole byla spousta lid stejn chytrch, ne-li chytej ne j. A na astronomii brali jen dva lidi z celho ronku a ns bylo tehdy kolem stovky. Protoe k nm veden tehdy organizan pipojilo obor jadern fyziky, dopadlo to nakonec tak, e se mi zalbila prv ona, pihlsila jsem se a vystudovala ji.

Alice Valkrov

  • je esk jadern fyzika
  • narodila se v roce 1947 a vystudovala Matematicko-fyzikln fakultu Univerzity Karlovy, kde tak od roku 1970 psob
  • sedm let psobila ve Spojenm stavu jadernch vzkum v ruskm Dubn, od roku 1987 pracovala na experimentu H1 na urychlovai elektron a proton v laboratoi DESY v Hamburku
  • v roce 2016 ji vlda jmenovala pedsedkyn Grantov agentury R, nyn pokrauje jako lenka pedsednictva
  • od roku 2012 do roku 2016 pracovala jako lenka hodnotcho panelu Evropsk vzkumn rady v Bruselu
  • v roce 2015 obdrela od MMT cenu Milady Paulov za obor fyzika
  • od ledna 2021 pracuje jako lenka Vdeck rady Evropsk vzkumn rady (ERC)
  • je autorkou nebo spoluautorkou 272 pvodnch vdeckch prac, kter maj vce ne 10 300 citac v navazujcch odbornch vstupech

Alice Valkrov, jadern fyzika a bval pedsedkyn Grantov agentury R

Nelitujete zptn rozhodnut, e jste nakonec astronomii nezkusila?
Astronomie m zajm pod, je stran zajmav. J bych ekla, e na rozdl od jadern fyziky, kter doshla vrcholu v sedmdestch letech, se astronomie toho svho stle dr. Svho rozhodnut jsem nikdy nelitovala, ale km si, e kdyby si mla vybrat znovu, tak bych mon volila spe biologick obory.

Pro?
Prv v nich se nyn objevuj vci, o kterch se nm vbec nesnilo. lovka by vbec nenapadlo, e teba ptci jsou tolik inteligentn, jak se nyn zjiuje. Tohle by m teba bavilo zkoumat, ale rozhodn to nen tak, e bych svho rozhodnut litovala.

Jak to tehdy vnmala vae rodina? Mla jste podporu rodi?
Tatnek m podporoval, byl hrozn rd, e jsem la na takov obor, kter byl v jeho och politicky nezvisl.

Co tm myslte?
On byl za prvn republiky prvnkem a v padestch letech jej vyhodili z prce a poslali ho do vroby. Musel dlat ve slvrn non smny. Po zbytek ivota z toho byl otrven a neustle nadval na reim. Take on byl rd, e jsem si nevybrala nco, jako je filozofie.

A vae maminka?
Maminka byla takov praktick ena z lidu. Nemla dn vzdln a tehdy mi kala, e si jen komplikuju ivot. V Ostrav jsme pobl domova mli pedagogickou fakultu a ona mi neustle kala Prosm t, e nejde tady na ten pajk. Tady bys byla doma, mla bys to jednoduch, co bude dlat v Praze. Ale nakonec akceptovala m rozhodnut. ei teda mla i pot, co jsem pestoupila na jadernou fyziku, kdy mi kala, e se tm vbec neuivm. J jsem jim to tenkrt hlavn z Prahy napsala v dopise, protoe nebyly dn mobily. Take ne jim doel, j jsem byla dvno pihlen. Nakonec ale i ona byla rda za to, co jsem si zvolila.

Jak bylo tehdy studovat fyziku? Byla jste jedinou enou td?
Nkter holky to studovaly taky, st z nich se uplatnila i v oboru, ale nebylo jich tolik.

Vnmte, e se to mezitm posunulo a eny si nyn vol vce tyto obory?
Dv to bylo vnmno jako podivnost, kdy la holka na nco takovho. Dnes se to naopak hodn podporuje. Mme spoustu mladch a velice schopnch dvat, kter dlaj fyziku a jsou spn. Myslm, e v tomto aspektu jsme se urit pozitivn posunuli.

Bylo t잚 prosadit se ve vaem oboru s ohledem na to, e jste ena?
To pln nedoku ct. Faktem je, e jsem byla vtinou jedin, ale zvykla jsem si na to. M to i tu vhodu, e si vs kad zapamatuje. Chce to mt urit vlastnosti na to se prosadit v musk spolenosti. Mn se podailo zskat si jist respekt koleg.

Dnes jsou monosti ale jin, eny jsou vce podporovny. M samotnou by teba nikdy nenapadlo usilovat o msto pedsedkyn Grantov agentury R. Abych na toto msto kandidovala, m vlastn pesvdil bval pedseda Ivan Netuka. Sama bych do toho nela, take nkdy je fajn eny trochu popostrit. Mnoh pak zaz vce ne jejich mut kolegov.

Sovtsk Rusko a speciln obchod pro cizince

Titul kandidtky vd jste obhjila v Dubn u Moskvy. Tam jsme pvodn jela na st a nsledn tam strvila sedm let. Jak na toto sv obdob vzpomnte?
Mn se tam moc nechtlo, protoe to bylo dost brzo po roce 68. My jsme tehdy zrovna byli na studentsk praxi v Rusku a okupaci jsme sledovali z nj. Byl to pro ns hrozn ok. Potkvali jsme mstn, kte se domnvali, e nm skuten Rusov doma pili pomoct proti zlm zpadnm kapitalistm. Zaila jsem tam i bhem demonstrace lynovn mladho lovka, kterho mli za piona. Z toho jsem byla pln vedle. Nakonec jsem ale do Dubny odjela.

Co konkrtn jste tam dlala?
Matfyz s Rusy spolupracoval na experimentu na tehdy nejvtm urychlovai proton na svt v Serpuchov. A pokud se chtl lovk na nem takovm podlet, musel prv tam, protoe na rozdl teba od Polk nebo Maar jsme my na Zpad nemohli. Byla to m jedin ance.

Jak to tam bylo?
Zpotku jsem byla trochu rozladn, ale nakonec jsem si zvykla. Lidi, se ktermi jsem pracovala, byli vcemn normln. Byli taky hrozn vstcn a pohostinn. Mla jsem tst i na svho fa, kter vnmal rok 1968 podobn jako my.

Navc jsem tam nebyla sama, v Dubn ila pomrn velk komunita ech a Slovk, kte se stkali. ili jsme v takovm malm msteku v lesch u Volhy, to bylo moc krsn. Pro ns, cizince, tam mli speciln obchod, to bylo docela vtipn. Kdy pivezli vagn konzerv s chobotnicemi, tak jsme prost msc jedli chobotnice, ne se vechno sndlo. Natst pro ns jsme si mohli koupit teba i mslo, maso, potraviny, kter nebyly dostupn v obchodech pro mstn obyvatele. Problmy s jdlem se vak postupn zhorovaly. Kdy lovk nepiel do obchodu vas, nekoupil si ani mlko, maximln tak chleba a ocet. A kdy jsem odjdla dom v roce 1980, tak mli pdlov systm na lstky.

Zajmav je, e odborn nroky tam tehdy byly vy ne ty politick. Na rozdl teba od ns, kde aby lovk obhjil titul, tak mu to musela schvlit stranick organizace. Tam se nic takovho nedlo, od revoluce u bylo dlouho a nikoho nezajmalo, co dlal ddeek a jestli ml tovrnu. V tomhle to bylo politicky jednodu.

Jak nakonec ten experiment, na kterm jste pracovali, dopadl?
Sovtsk svaz v technologich zaostval, take nebyl schopen vyut potencilu, kter urychlova nabzel. Pedbhli ns vdci v USA.

Pot jste napklad spolupracovala na experimentu na urychlovai stic v laboratoi DESY v Hamburku.
To je pravda. Zajmav bylo, e jsme spolupracovali jet ped rokem 1989. Hledali nkoho, kdo by dlal elektrody pro kalorimetr, co bylo velmi dleit zazen pro experiment. Ve sv naivit jsme ekli ano a bylo to teda nco neuvitelnho. Protoe ty elektrody byly teba o velikosti metr na metr. A tohle jsme dlali na koleni u ns na Matfyzu spolen s kolegy z Fyziklnho stavu SAV. Mla jsem na starosti programy na ryt elektrod.

Dodnes povauji za velk spch, e se nm to nakonec podailo a tm jsme se dostali do experimentu. Tehdy tam toti mli pravidlo, e k tomu, abyste pak mohl uvat data, se muste zastnit stavby. Mimochodem oficiln ten experiment ukonili a v roce 2008 a data z nj se zpracovvaj dodnes.

Sdlen poznatk bylo bez potae t잚

Zajmal by m aspekt spoluprce vdc v minulm stolet. Dnes lovk pole e-mail, zavol. Jak to probhalo tehdy?
Pamatuji si, e prvn e-mail jsem zaala pouvat na zatku 90. let, kdy jsem byla v Hamburku. Ale to tehdy vbec nebylo tak, e bych se teba vzdlen mohla pipojit na pota v Praze. To pilo a s internetem.

Bylo to mnohem t잚, prce se dlala na jednom centrlnm potai. V Praze byl tehdy pota na Mal Stran. Take jsem vdycky na ttek napsala njak program, odnesla jsem ho na Malou Stranu a oni drn ttky s programem vloili do potae. Kdy jsem zjistila, e tam mm njakou chybu, musela jsem znovu na Malou Stranu. A to se pak stvalo, e lovk opravil jednu chybu, ale udlal druhou a nakonec u zapomnl, co a pro vlastn dl. Bylo to nron.

Inspirativn eny rozhovory

Krlkov: Ze studentek sl vle bojovat o vysok pozice

Gorolov: Diskriminace Rom trv, lid m ur i v tramvaji

Snopkov Haberov: Poprv jsem mezi kluky v kabin mla smen pocity

Vrbov: Spolenost stoj na pi. Pitom ji neum ocenit

Kaclkov: O handicapovan koky je zjem

Peckov: Mme tu zatuchl rybnek a nechceme si sem nikoho pustit

Peliknov: Bavilo m hledat een nronch otzek

Ouhrabkov: Domc kvaen je vzpoura proti potravinskmu prmyslu

Dvokov: Prce konzulky m nabj, je to oddech od advokacie a rodiny

Hrd: Na zatku jsem chodila breet na zchod

rtkov: Vztahov schopnosti v populaci klesaj, ne je vidt

Koenigsmark: Nejsem typ na pskovit, ale chci na Hrad

Chatardov: Slchm, e jsme mal stt a nieho nedoshneme. Nen to pravda

Kutnarov: Mrz m veejn narky, e eny napluje jen vaen a uklzen

Jiin: Nechpu, jak se nkomu me lbit socialistick architektura

merdov: eny do armdy pat, sbor ns uznv pro to, co umme

Osako: Japonsk kultura m siln zklady. Chybly mi ale emoce a smch

Nerudov: Stereotypy nejde boit silou, snam se bt enm inspirac

Havlkov: Dti jsou mj nejvt ivotn projekt

Cenigov: Ti dny jsem se uila zavazovat tkaniky

Bradov: Prce nen jedin ivotn tst. Dejme enm pleitost

Jak to bylo s vdou mezi Zpadem a Vchodem? Komunikovali jste jako vdci spolu?
To bylo striktn oddlen. Dvodem byl i fakt, e u ns, respektive v Sovtskm svazu, jsme neumli ani podn anglicky, co byla velk pekka. Kdy jsem v roce 1986 pijela na konferenci do Rakouska, ctila jsem se jako pln outsider, protoe zpadn odbornci si tam vyprvli o tom, kde vude v rmci prce cestovali, a j podn nikde nebyla.

O tom, co dlme, navc vdci ze Zpadu skoro nic nevdli. Rozhodn bych ekla, e jsme toho vdli vce o dn v zpadnch laboratoch ne oni, co se dje u ns.

Kdy jste zmnila publikovn, jet se dnes tolik pihl k tomu, kolik m kdo citac?
Dv byla takov tendence publikuj, nebo zhy, kdy se hodnotilo podle potu publikac. Od toho se nyn pomalu upout, ale nen to jednoduch, protoe nstroj, jak hodnotit vdce, nen mnoho. Jene v poslednch letech se objevily takzvan predtorsk asopisy, kter vm publikuj bez podnho recenznho zen kadou blbost a nkdy je tk takov asopisy identifikovat.

Jsou i dal dvody, pro se toto ji tolik nee?
Poet publikac a nslednch citac je dn i oborem. Napklad v humanitnch vdch se tolik nepublikuje. Abych byla konkrtnj, bavme se tady o Hirschov indexu, tedy H-indexu, kter udv, kolik lnk danho autora dosahuje citovanosti vy, ne je poadov slo lnku dle potu citac. Je zkrtka dn citanmi ohlasy jeho jednotlivch vdeckch prac.

Vemte si napklad Petera Higgse (teoretick fyzik, kter pedpovdl existenci stice nazvan pozdji Higgsv boson, pozn. red.). Ten ml v dob, kdy dostal Nobelovu cenu H-index 6. To je dnes pln podprmr a spe to jen ukazuje, jak je to cel zavdjc. Velk vzkumy, pod ktermi jsou podepsan destky lid, maj dnes stovky rznch citac. Pitom ne vichni se na tom podleli stejnm dlem, ale H-index dky tomu budou mt teba i nkolik destek. To je vlastn i mj ppad, protoe jsem pracovala vdy ve velkch kolektivech.

A co konkrtn publikace? Pihl se v dnen dob k tomu, kde konkrtn je jak prce publikovan?
Jet stle ano, dokonce jsou rzn kategorie asopis, ale i toto je zavdjc.

V European Research Council (ERC), agentue, kter m za kol financovat pikov zkladn vzkum v rmci EU a kde nyn psobm ve Vdeck rad, pouvn H-indexu pi hodnocen projekt u nedoporuuj, zrovna tak jako tzv. Impakt faktor asopis. Nen dobr si zkrtka zvolit jen jedno mtko hodnocen vdce, je nutn se dvat i na dal vci: zda organizuje konference, pednky, jak jsou na tom jeho studenti a jak jsou spn a tak dle. V ERC se vs dnes nezeptaj pouze na poet publikac, ale teba na ti vci, na kter jste jako vdec nejvce pyn.

A kdybych se zeptala vs, co povaujete ve va karie za ty nejdleitj?
Nejvce jsem pyn na to, e se mi v roce 2005 podailo v Praze vytvoit takovou skupinu student, kter se zabvala v rmci experimentu v Hamburku analzou takzvanch difraknch proces. Kdy se toti elektron sraz s protonem, mohou vzniknout stovky jinch stic, kter tam pedtm vbec nebyly. Ve vtin ppad tam u elektron s protonem nejsou, v difraknch ppadech ano. Se studenty jsme prv v rmci jejich postgradulnho studia zkoumali tyto procesy, cel to bylo soust zmiovanho experimentu v Hamburku. Podailo se nm zskat dobr ohlas v rmci experimentu a opublikovat nkolik hodnotnch lnk na toto tma. To bych tedy povaovala za spch, prce se studenty m mimochodem velmi bavila.

sticov fyzika svj boom u zaila

Jak lidem, kte nemaj blzko k sticov fyzice, vlastn vysvtlujete, co jste dlala?
D se ci, e na rozdl od astronomie, kter bd o tch nejvtch objektech, tak sticov fyzika zkoum naopak ty nejmen.

Je v tomto oboru jet co bdat?
To je dobr dotaz. Mj soukrom nzor jako lovka, kter u v tom oboru nedl, ale nyn jej sleduje jaksi zpovzdl, je ten, e tam v nejblim desetilet nevidm njak potencil zsadnch objev. Podle m sticov fyzika u svj boom zaila, ale samozejm se mohu mlit, velk objevy bvaj nkdy neekan.

Existuj v dnen dob zsadn rozdly ve vd mezi jednotlivmi stty?
Rozdly bohuel pod petrvvaj. V ERC mohu jasn vidt, e napklad spnost zskn financ pro projekt je zhruba polovin u zem bvalho vchodnho bloku. Samotn esko na tom nen nijak zvl᚝ dobe, o nco lpe na tom jsou teba Maai, naopak Slovci jsou na tom jet he ne my.

m to podle vs je?
V tomhle hraje roli cel ada faktor. ERC m nkolik typ grant, jeden z nich je pro ji zkuen vdce. Jene ti ve srovnn se svmi zpadnmi kolegy nemaj tak bohat ivotopis, dost asto nemaj tolik zkuenost, nemohli vyjet tak asto do zahrani a nemou se chlubit tm, kde vude dlali editora, kolik mli pednek a tak dle. Problm je tak s jazykem, protoe pro zskn financ je nutn dobr znalost anglitiny. Jako vdec muste napsat projekt v anglitin opravdu perfektn, stejn jako jej pak nsledn perfektn umt obhjit pi pohovoru.

U mladch vdc je ta situaci o nco lep. Rozdly se budou urit postupn zmenovat, ale je otzkou, jakm tempem. Musm tak pipomenout zslunou prci Technologickho centra Akademie vd a jejich semine, na kterch lidi u napsat projekt nebo jak vystupovat v rmci pohovor. Vdci, kte sami u projekt ERC zskali, nebo pracovali v panelech ERC, poskytuj adatelm o grant informace jak si ponat pi psan projektu a pi jeho obhajob. I tohle udl stran moc.

Psobte tak v Grantov agentue R. Jak poznat, kter projekt bude spn a jak nespn?
K zskn financ vede dlouh cesta. Kad rok dostvme v agentue 2 a 3 tisce projekt na zhodnocen. Z toho se dl njak poad, projekty se poslaj na oponenturu i do zahrani, a nakonec konme u vbru tch projekt, kter budou financovny. Co ovem ne vdy mus bt spn projekt.

U nkterch projekt je velmi tk rozpoznat pedem, zda doshne vznamnch vsledk nebo ne. Stejn problm maj samozejm i jin grantov agentury, nap. v ERC se zamuj speciln na financovn projekt typu high risk-high gain.

Co konkrtn to znamen?
Jde o takov projekty, kdy m vdec njak npad, ale vlastn nev, jestli by to mohlo fungovat. Ale pokud by se to podailo, bylo by to fantastick. Evropsk vzkumn rada se proto sna podporovat i takov projekty. Zrove plat, e v ppad nezdaru za to nemou bt vdci penalizovni.

Co m spolenho malovn a fyzika

Bylo pro vs tk budovat kariru a rodinu zrove?
J jsem sice podruh vdan, ale nemohu ct, e by prvn mu odmtal pomoc v domcnosti. V dob, kdy jsem mla malou dceru, to nebylo lehk. Bavme se o dob Sovtskho svazu, kdy zabezpeit rodinu bylo o to t잚. Nkdy jsem nemli pomalu co jst, take jsem starosti o rodinu musela vnovat velkou pozornost a hodn asu. Ne vechno ale bylo patn. Velmi m pekvapilo, kdy mi v Nmecku dva znm, oba dva fyzici, kali Vy jste to za socialismu nemli patn, mli jste pro mal dti jesle a kolky, to my jsme si chvu nemohli dovolit.

Po roce 89 to se zmnila nlada spolenosti ve smyslu, e matka by mla bt s dttem co nejdle doma.Takov rozhodnut vak vdycky zle na samotn en ona si mus ct, zda chce, nebo nechce pracovat. Mlad vdkyn si asto stuj, e maj pocit, e jsou patn matky, kdy pracovat jdou. Pitom v zahrani je to docela bn, e se ena vrac brzo do prce, nemaj tak dlouho mateskou jako u ns.

m to podle vs je, e u ns se kvli tomu eny ct patn?
Myslm si, e to je takov opak toho, co jsme tady mli pedtm – matky chodily do fabriky pracovat u od esti rno, dti dvaly do jesl a vracely se a veer. Take mon mme pocit, e tohle bylo patn a chceme jt opanm smrem. Ale bude chvli trvat, ne se nm tento vzorec poda nastavit tak, aby vyhovoval vem.

Jak trvte svj voln as? k se o vs, e pstujete bonsaje a orchideje a dokonce i malujete.
To je pravda. Te mi teda st orchidej umela, take jich nemm moc. A bonsaje pstuju a njakch 30 let a nkter u jsou hodn star.

A jak to mte s tm malovnm?
Jako dt jsem velmi dobe malovala. Jene potom el lovk na vysokou, pot pilo dt a nebyl na to moc as. Vrtila jsem se k nmu a pozdji, tehdy m inspiroval mj manel, kdy mi koupil barvy. Take jsem zaala znovu malovat. Mm dokonce i online galerii, kde obrazy prodvm. Jen je tedy neprodvm proto, abych si vydlala, ale proto, e mi mj mu k Prosm t, tohle u nemme kam dvat. Take to prodvm, aby se pemry obraz spe zbavila a jsem rda, kdy mohou nkomu udlat radost. (smch)

Je pro vs malovn nik od exaktn vdy k nemu kreativnjmu?
Ono m malovn s fyzikou nco spolenho. Kdy malujete, tak taky neete kad lsteek a detail. Podobn je to i u fyziklnho problmu. I tam muste vdt, co je opravdu dleit a co ne, co mete zanedbat. Kdy se pohybuje vozek po naklonn rovin a vy potte, za jak dlouho sjede dol, mete u vpotu napklad vynechat ten nebo odpor vzduchu. Ale taky nemuste. Podobn je to i u malovn. Muste se zamyslet nad tm, co je dleit, co vystihne podstatu celho obrazu.

Inspirativn eny

Seril iDNES.cz

Inspirativn eny, kter se rozhodl pedstavit projekt portlu iDNES.cz, jsou siln, pevn v nzorech a jdou si za svm. Jsou vidt a slyet ve veejnm prostoru nebo se dokzaly prosadit bez vt mediln pozornosti. Maj ale dostatek monost vechny? Ptme se na tmata, kter o spchu mohou rozhodovat ple, platov podmnky, rodina, ale i diskriminace, sexuln obtovn stejn tak jako frovost a rovnost. Oteven rozhovory jsou zkladem naeho projektu. Statistika je neprosn, pod je jen zlomek rodin, ve kterch jde na rodiovskou dovolenou mu. Tedy je rodina v dnen dob pekkou a jak skloubit dti a kariru, kterou mu vtinou peruit nemus? Kad si mus najt odpov sm, ale pevn vme, e vs Inspirativn eny bez ohledu na pohlav zaujmou.

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here