ei vyhazuj mn potravin. Venkovu to vak kaz mstt pltvai

Kadoron se v Evropsk unii vypltv zhruba 90 milion tun potravin. To pedstavuje asi 170 kilogram na osobu ron v rmci Evropy. V esk republice jsme na tom o nco lpe. Podle rznch daj je to asi 50 a 80 kilogram na osobu za rok. A tyto trendy se v R zlepuj, ekla vedouc oddlen potravinovho etzce ministerstva zemdlstv Dana Tska.

S trochou nadszky by se dalo ct, e lid, kte maj bl k venkovskmu stylu ivota, vyhazuj mnohem mn potravin ne ti, kte ij ve mstech. Konkrtn se jedn o 53,6 kilogramu na osobu za rok. Pesn tolik v prmru vyhod lid, kte ij v zalidnnjch stech mst, napklad na sdlitch nebo v centrech. Naopak nejmn vyhod lid s bydlitm na venkov, kde toto slo pedstavuje zhruba 29,1 kilogramu na osobu za rok.

Nejastj piny pltvn potravinami v domcnosti pat:

  • Znehodnocen potravin v prbhu skladovn.
  • Pekroen data pouitelnosti.
  • Pekroen data minimln trvanlivosti.
  • Velk mnostv navaenho jdla.
  • Neodpovdajc kvalita koupen potraviny.

V ppad, e domcnosti ped nkupem kontroluj sv zsoby, znamen to, e mn pltvaj. Naopak, pokud m domcnost obte s naplnovnm nkupu, zane vce pltvat.

V rmci poslednho przkumu, kter provedl stav zemdlsk ekonomiky a informac Ministerstva zemdlstv bylo zjitno, e tm 80 procent respondent nikdy nevyhazuje nealkoholick npoje. Vce ne 60 procent z dotzanch uvedlo, e se nezbavuje masa a masnch vrobk, a piblin 54 procent respondent nevyhazuje mlko a mln produkty.

Mezi nejastj dvody, pro vyhazujeme jdlo, je fakt, e ho nestihneme snst do data jeho spoteby. To v przkumu piznalo tm 51 procent z dotzanch. Dalmi dvody jsou nehody pi vaen a nespotebovan zbytky potravin. Pekvapivm dvodem k vyhozen potraviny je skutenost, e potravina byla ji zkaen pi nkupu. Samozejm musme zmnit patn uskladnn potravin. Co piznalo tm 20 procent domcnost. Je teba si uvdomit, e kad lednika chlad jinak, a hlavn, v kadm pate dan ledniky je jin teplota, k Dana Tska.

Kolik ron vyhodme vybran potraviny | foto: Sttn zemdlsk intervenn fond

Radji kvalita, ne kvantita

Mohlo by se zdt, e dleit je mt pln zsoby potravin jak v chladnice, tak ve spi nebo ve sklep. Opak je ale pravdou. Pokud se nakupuje velik mnostv potravin, ve vtin ppad nejsou spotebitel schopni veker zsoby zkonzumovat a st tohoto jdla tak putuje do odpadkovho koe a nsledn na skldku.

Dleitm krokem ped kadou cestou do obchodu s potravinami je mt pehled, co vlastn doma mme a co zrovna potebujeme, k Tska.

Bhem samotnho nkupu je dleit nakupovat pedevm kvalitn. Mnohdy se stv, e zakoupen potraviny v akci nejsou tou nejlep volbou. Obchodnci se takto asto zbavuj potravin, kter maj napklad v nejblich dnech expiraci. Potraviny ve slevch proto vybrejte a prohlejte pelivji.

Doporuuje se nakupovat spe men mnostv potravin, ale zato kvalitnch, u kterch mte jistotu, e jsou od provench farm, zemdlc nebo chovatel. Pokud zkaznk pod men mnostv kvalitnch potravin, bude mt vt anci toto jdlo zkonzumovat a nebudete muset eit otzku vyhazovn a pltvn.

Aby ml spotebitel vdy jistotu, e nakupuje kvalitn suroviny, mus se pi vbru potravin zamit na rzn loga kvality Klasa, Regionln potravina nebo BIO na obalech jednotlivch potravin. Samozejm, e s kvalitou asto souvis i vy cena. Zrove ale nen nutn vdy peplovat nkupn koky a zbyten se tak o nkolik dn pozdji nkterch potravin zbavovat, k expertka z ministerstva.

Podek v lednici

asto se stane, e si pineseme dom nkup potravin a bezmylenkovit je vyskldme do lednice podle toho, kde je zrovna voln msto. To je ale velik chyba, kvli kter po njak dob putuj potraviny zbyten do odpadkovho koe, upozoruje.

Jak sprvn ukldat potraviny | foto: Sttn zemdlsk intervenn fond

Rzn druhy potravin toti potebuj rzn teploty. Pokud se potraviny ulo sprvn, uet se, protoe vyhazovat zkaen potraviny je drah a zrove jde o zbyten pltvn. Je teba se tak vyvarovat peplovn, protoe v lednici, kter je peplnn, necirkuluje sprvn vzduch a potraviny tak jsou nedostaten ochlazovan. Do nejnich polic pat rychle se kazc potraviny, dodv Dana Tska.

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here