Chtli postavit vtah, nali starobylou vilu z 1. stolet s rituln lzn

Vilu, je ped dvma tisci lety stla jen pr krok od msta, kde se nachzel biblick Jeruzalmsk chrm, objevili archeologov Hebrejsk univerzity bhem nkolikaletch vkopovch prac, ktermi se snaili ochrnit pamtky v idovsk tvrti historickho Starho msta.

Archeologov se takovmi pracemi sna vdecky prozkoumat starovk artefakty a budovy, ne budou odstranny, aby udlaly prostor modern vstavb.

Jeruzalmsk Ze nk je nejposvtnj idovsk msto, kam se kadm rokem miliony vcch chod modlit a msto zrove navtvuj dal miliony turist. K pamtce pitom vede dlouhch 142 schod, kter je poteba z vyven idovsk tvrti sejt. Druhou monost je obejt mstsk hradby a ke Zdi se dostat velkou oklikou skrz jednu z bran.

V roce 2017 proto Spolenost pro rekonstrukci a rozvoj idovsk tvrti dostala zelenou pro zahjen stavby dvou vtah, kter by zjednoduily pstup na svat msto.

Zazen mlo vzniknout na zkm kousku nevyuitho svahu, kter pilh ke schoditi na vchodnm konci idovsk tvrti. Ze nk nem bt privilegiem, je klovou pro idy a vechny ostatn nvtvnky z celho svta, kte se chtj na toto msto podvat, ekl agentue AP editel vvojsk skupiny Herzl Ben Ari. Musme ji zpstupnit vem, dodal.

Nicmn, podobn jako v jinch starobylch mstech jako Istanbul nebo Atny, modern projekt zpomalily archeologick vykopvky. Tento kus pdy, kde m bt postaven vtah zstal neporuen, co nm dalo skvlou pleitost k prozkoumn vech vrstev starovkho Jeruzalma, podotkla archeoloka Michal Haberov, kter na objevu pracovala.

Po pti letech archeologickch prac se projekt k ochran starobylch pamtek bl ke svmu zvru. Dokonen vtah, kter uleh pstup ke Zdi nk, vak jet potrv. Do provozu nejsp nebudou uvedeny dve ne za ti roky.

Bhem svho kopn archeologov velmi opatrn odkrvali jednotliv vrstvy vstavby a suti, kter se zde za dv tiscilet nahromadily. Celkem se jim podailo dostat 9 metr hluboko do zem.

Vana s vhledem na promendu

Na mst pracovnci nalezli teba osmansk potrub zabudovan do dva tisce let starho akvaduktu, kter do Jeruzalma pivdl vodu z pramen pobl Betlma, olejov lampy z islmskch dob i cihly oznaen nzvem msk dest jzdn legie – Legio X Equestris. Ta oblhala a toila na Jeruzalm ped dvma tisci lety a nsledn se ve mst i utboila. Jednm z hlavnch objev vak byly pozstatky judejsk vily, postaven jen chvli ped znienm Jeruzalmskho chrmu v roce 70.

Archeolog Oren Gutfeld uvedl, e byli pekvapen z toho, e se jim podailo objevit i stopy z doby dvn msk pestavby znienho Jeruzalma na msto Aelia Capitolina v druhm stolet.

sti fresek a spletit mozaiky, kter ve vile nali, zna, e jej obyvatel se tili velkmu bohatstv. To potvrzuje i finln nlez, kter na archeology ekal tsn pedtm, ne se dostali k zkladm budovy.

Tm Gutfelda a Haberov se mohl radovat z nlezu soukromch lzn, kter slouily k idovskm nboenskm ritulm. Velk vana byla vytesna do vpencov skly a ozdoben masivnmi opracovanmi kameny.

Haberov poznamenala, e nejzajmavj vc na rituln lzni, tak znm jako mikve, bylo jej umstn. Lze toti byla postavena tak, aby umoovala vhled na promendu pobl chrmu. Nachzme se v zmon tvrti msta v pedveer jeho konce, popsala archeoloka.

Akoli nvrh vtahu ke Zdi nk nen tolik kontroverzn, modern vstavba se v Jeruzalm asto dostv do stetu s archeologickmi vykopvkami. Msto, kter je svat hned pro ti svtov nboenstv kesanstv, idovstv a islm je stle ohniskem astch spor. Zatmco Palestinci si vchodn st Jeruzalma nrokuj jako hlavn msto svho sttu, za jeho vznik bojuj, Israel vnm cel Jeruzalm jako sv vlastn vn a nedliteln hlavn msto.

Izrael vchodn Jeruzalm zskal vtzstvm v estilet vlce v roce 1967. Pozdji zem tuto st msta pipojila ke svmu zem, takov krok ale vtina mezinrodnho spoleenstv neuznala. Vchodn Jeruzalm zahrnuje nejvznamnj idovsk, kesansk i muslimsk pamtky a Star msto.

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here