Chovy prasat dále omezují produkci. Zemědělcům se nevyplácí

V Zemědělském obchodním družstvu Potěhy na Kutnohorsku od loňska snížili stav chovaných prasnic zhruba o čtvrtinu, na současných 320 kusů. „Ekonomika výroby vepřového masa je nadále ztrátová, i přesto, že došlo v průběhu března k postupnému navýšení výkupní ceny za živá jatečná prasata na zhruba 35 až 36 korun za kilogram a tato cena trvá dodnes. Stále ovšem nedokáže dohnat enormní nárůst v rostoucích cenách vstupů jako jsou elektrická energie, pohonné hmoty, mzdy a nakupovaná krmiva,” potvrdil ředitel a místopředseda představenstva družstva Jakub Lauda.

Sladká krize? Z pultů nakrátko zmizely Fidorky i Oreo. Kvůli Batmanovi i válce

Vepřové maso dodává na trh také Výrobně obchodní družstvo Zdislavice na Benešovsku. Ani jeho předseda Karel Růžek budoucnost chovu prasat příliš růžově nevidí. Chov zatím družstvo nezrušilo, protože ho dotuje z jiné činnosti. „Jestli se nezmění politika naší vlády, chovy prasat po celém Česku se budou dále zavírat. Nevypadá to vůbec dobře,“ poznamenal a doplnil, že za poslední polovinu roku mělo z českých chovů zmizet deset až patnáct tisíc prasat.

Vláda podle něho nedělá dost pro to, aby se chovy v zemi udržely. Zemědělci v Česku nejsou na rozdíl od chovatelů v zahraničí tak dobře dotováni, aby se jim některé druhy činnosti vyplácely.

Jako před pěti lety

Tento názor Růžek také dokládá i tvrdými daty. „V roce 2017 jsme kilo živého prasete prodávali za 35 korun, loni bylo za 23 korun a nyní je cena stejná jako před pěti lety. Jenže se extrémně zvedly náklady – elektřina, mzdy zaměstnanců nebo krmiva. Kvůli tomu už nikdo u nás nedokáže vyrobit kilo maso ani za výkupní cenu,“ vysvětlil.

Chovatel Karel Dočkal ze Žehuně na Kolínsku chov prasat omezil už dávno. Současnou situaci vidí jako velmi neutěšenou.

Prodělečné chovy

„Cena prasat sice v poslední době stoupla, předtím ale byla tak nízká, že zemědělec prodělával až 10 korun na kilogramu, a vzhledem k současnému navýšení nákladů je vlastně zase tam, kde byl,“ řekl. Zisky zemědělců, které uvádějí statistiky, jsou podle jeho slov z 90 procent z rostlinné výroby. „Živočišná výroba, obzvlášť prasata, nevydělává,“ dodal.

V Jizbicích na Nymbursku je chov prasat součástí hospodářství Ladislava Macha dlouhá léta. Zatímco v dřívějších dobách měl chov výrazně větší, v posledních letech už nakupoval pouze padesáti malých selátek, která pak choval na prodej. A letos jich bude mít ještě méně. „Právě čistím kotec pro letošní vepříky. Budu jich brát už jen třicet. V této době mám jistotu, za kolik nakoupím obilí na jejich krmení, ale nemám jistotu, za kolik prodám kilo masa. Je to riskantní podnikání,“ řekl Mach.

V kladenské restauraci Plzííínka si můžete pochutnat na jedinečném steaku připraveném v unikátním Josper grillu.

Steak na míru nebo snídaně v květinářství. V Česku frčí nové gastro koncepty

Podle jeho názoru je cena vepřového v obchodech vzhledem k nákladům stále velmi nízká. „Těch vstupů, které se stále zdražují, je mnoho. Rozumím tomu, proč některé chovy úplně končí. Riziko, že na tom proděláte, je velké,“ doplnil zemědělec.

Pokud někde skutečně dojde k úplnému ukončení chovu prasat, pozdější obnovení by bylo velice obtížné. Zemědělcům by navíc zůstaly prázdné prostory. „Není to jako v rostlinné výrobě, kde lze nahradit neoseté pole jinou plodinou. Ve stáji na výkrm prasat už jiná zvířata chovat nelze,” vysvětlil hlavní ekonom Zemědělského obchodního družstva Kačina Miloš Buňka, který je zároveň i místopředsedou Okresní agrární komory Kutná Hora.

Světlou výjimkou je rodinná farma Agra Řisuty, která otevřela na sklonku loňského roku novou výkrmnu pro dva tisíce prasat v areálu v Malíkovicích na Kladensku. Ročně na farmě odchovají až šest tisíc kusů jatečných prasat.

V nové stáji 

„Nová stáj byla nezbytností. Ale i my máme pochopitelně obavy, co bude, protože v posledních dvou letech nebyl chov prasat rentabilní. Uvažujeme i o tom, zda bychom neměli část chovu sami zpracovávat a dodávat maso místním spotřebitelům. Je to cesta, jak prasata v České republice udržet,“ uvedl hlavní zootechnik Pavel Vicenec. Farma má podle něho vlastní krmiva, protože se zabývá i rostlinnou výrobou, má i vlastní míchárnu krmných směsí. „Máme uzavřený obrat stáda, tedy vlastní produkci selat do nové stáje z Farmy Drnek,“ dodal Vicenec.

Latest news
Related news

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here